O reformách školství se mluví již dlouho. Mluví. Faktem ale zůstává, že státní školství se nijak výrazně nemění v čase. Jediné co se mění jsou stoupající nároky na znalosti dětí, resp., jak píšeš, na naučené poučky a fráze. Děti mají mnoho hodin školy, je mezi nimi spousta talentovaných, ale prostě jinak myslících dětí, které nedokáží pracovat v daném tempu, nebo vymezeném rozsahu a ty to pak jen zbytečně stresuje a přivádí je to často někam "na zcestí" - což se s nimi pak negativně "táhne" třeba i po zbytek života.

Naproti tomu existuje mnoho škol soukromých, kde používají efektivní metody výuky, ale ty jsou placené a přiznejme si na rovinu, že většina rodičů na placené školy nemá peníze. To pak vede jednak k tomu, že takových škol není více, za druhé k tomu, že to rozděluje společnost, protože z jistých škol a různých gymnázií vycházejí žáci, kteří se cítí jako elita a z dalších - obyčejných - vycházejí ti, kteří se mnohdy cítí jako pitomci, byť ten talent a schopnosti mají - jen zůstávají nevyužity.

Podle mě jde hlavně o ono podchycení talentu a vloh daného studenta. Jistě - nějaké všeobecné znalosti je třeba mít, ale proč trápit někoho bez hudebních vloh hudební výchovou a nesoustředit se třeba na matematiku, když dotyčnému jde (a naopak). Opájíme se kouzlem průměrnosti a tak z našich škol vycházejí tisíce polovzdělaných a na praxi nepřipravených žáků, namísto toho, aby z nich vycházeli lidé připravení pro obor, v němž mají talent. Proč z našich škol vycházejí další úřednice, uklízečky, prodavači, atd.? Neříkám, že to jsou snad nějaká druhořadá zaměstnání - všechny jsou potřebná a důležitá, ale potřebujeme skutečně tolik průměrných zaměstnanců, kteří nemohou sehnat práci, namísto toho, abychom "produkovali" odborníky a umělce, po nichž je sháňka? Proč z našich škol neodcházejí matematici, zpěvačky, psychologové, atd.? Protože heslem našich škol je nauč se poučku a drž hubu.

Ta chyba není ale jen ve školách, ale i v rodině. Učitelů je málo a žáci před učitelem nemají respekt. Tam, kde se polovina vyučovací hodiny stává soubojem mezi žáky a učitelem, kde se jen vyrušuje, pokřikuje, okřikuje a zapisuje do třídnice, tak tam není možno se věnovat diskusím se studenty a nějakému širšímu pochopení látky. Rodiče by především měli v dětech rozvíjet pokoru před autoritou. Nelze říkat, že je demokracie, tak můžeš všechno a když dítě pošle učitele někam, tak rodič ho bude ještě hájit, že na to má právo. Tímto ztěžujeme pozici nejen učitelů, ale v konečném důsledku i dětí. Vždy platilo a platit bude, že chce-li někdo vést, musí nejprve umět poslouchat. Chce-li někdo něco umět, musí umět i přijmout kritiku a ne říci umím vše a na toto se vám mohu tak akorát ... Dokud nebude mezi žáky a učiteli panovat oboustranný respekt a tolerance, tak se nelze pohnout z místa, protože toto je základ.

Pokud jde čistě o segment škol a školství, tak se setkávám s tím, že vyučujícíma školám jsou spíše házeny klacky pod nohy. Když se něco uvede do praxe a učitelé se s tím konečně naučí pracovat, tak se to mění na něco jiného. Když se nějaká škola konečně modernizuje a vybaví pomůckami, tak se školy přerozdělují, ruší, zakládají, stěhují, atd., takže se všechno dělá opět nanovo. V téhle byrokracii se utopí neskutečné množství milionů korun, které by mohli mnohem účiněji sloužit, pokud by se použili na zefektivněné samotné výuky. Jenže lepší je asi být průměrný a říkat máme málo peněz, než být chytrý a umět využít každou korunu tím správným způsobem...

[1] Tak o podchycení talentu a práce s nadanými dětmi v článku mluvím, v příkladu o Michalovi. Nevím který z ministrů to zavedl, myslím že to byla svého času paní Buzková - začaly se rušit třídy a školy pro nadanější děti, z důvodu aby "nevybočovaly". To byla chyba, dnes by jsme tu chybu měly začít napravovat. Čím dříve, tím lépe.

Ovšem české školství není složeno jen z těch nadporůměrně chytrých. Ano, měly by jsme se jim věnovat, o tom žádná. Ale je zde spousty těch průměrných, kteří potřebují na základní škole skutečně ten všeobecný základ právě proto, aby vůbec zjistili, co jim jde, pro co mají nadání, a co jim nejde a pro co nadání nemají. Musí zkoušet, dokud nenaleznou skutečně to, co by chtěly dělat. Jednoduše řečeno - dát všeobecný základ ve škole, ale zároveň dát časový prostor pro mimoškolní aktivity. Proto v článku píši, že mě osbně je blížší ten "efektivní styl" samozřejmě aplikovaný na zš. Umožnit se projevit v tom, co dítě zajímá především, dát mu prostor pro to, aby se zabýval tím, co ho baví - právě k tomu chci, aby děti měly více volného času, mimo školu. jak píšete, všeobecný základ je důležitý. Neříkám, že musí žák na zš z každého předmětu exelovat. Může to být ovšem pro ty nerozhodné/normální dobré při volbě dalšího studia, mít **základní pojem o všem**. Pokud mne pak něco začne skutečně zajímá, měl bych jít na na SŠ takto zaměřenou.

A i na SŠ je samozřejmě práce s nadanějšími strašně důležitá, stejně jako je potřeba vzdělat ty průměrné, kteří třeba nemají nadprůměrnou inteligenci (přeci jen tu mají jen asi 20% populace), ale tema a obor je zajímá. Zde by měl být prostor především se zajímat přesně o to, co to dítě zajímá, co mu jde. Odsud by měly vylézat ti matematici, zpěvačky...

Snížil bych také ten nátlak, kteří dnes zažívají mnozí deváťáci. Mluvím o vnucování myšlenky, že výběr SŠ ovlivní celý život. Řekněme si to upřímně - neovlivní. Znám mnoho lidí, kteří mají třeba obchodní akademii a přitom jsou dnes perfektní programátoři, znám člověka, který je vyučený kuchař a dnes (po různých kurzech) je účetní. Otázka je, jestli je to dobře, dle mého je důsledek toho, že mnoho lidí prostě nikdy nebude dělat to, co vystudují, právě toho nátlaku, že si prostě musí vybrat školu, která prostě ovlivní jejich celý život. Já jsem zdárný příklad - studuji ekonomické lyceum, ale pochybuji, že v ekonomii někdy budu pracovat. Musel jsem si vybrat školu, a tak jsem na poslední chvíli (tu uplně nejposlednější) dal přihlášku na škoulu, na které jsem. Protože ta škola je hned naproti mé zš a protože tam šel kamarád :)

Rodina je samozřejmě zde důležitá věc. Uččitel by mělo být vážené povolání, když v rodině budou dávat důraz na intelienci, kterou budou uznávat a když děti budou vychováváni v tom, že učitele si mají vážit, tak si ho nakonec i vážit budou, to je logické. Pokud to ovšem nezačně dělat společnost sama, tak ji to postupne musíme vnutit. Jsem pro, aby učitel měl třeba statut veřejného činitele.

Ovšem nesmí to přejít až v takovou autoritu, která je na mných školách dnes, kdy se žáci a studenti bojí diskutovat o tématu, bojí se zapojovaat do hodiny. Já osobně se někdy zapojuji více, než ostatní, ovšem překonat ten samotný strach z toho *projevit se* na začátku šk. roku (nástupu na SŠ) bylo neuvěřitelné. Ještě k tomu jsem trémista :) Mám pocit že toto pociťuje mnoho dalších, jen ten strach jednoduše nepřekonají.

To že jsou vyučujícím na školách házeny klacky pod nohy neustálými změnami je pravda, to jde vydět.Mám na to narážku na začátku článku. To je také špatně, nějaký ministr by měl konečně něco dotáhnout do konce a konečně by se mělo na školství a na změny v něm hledět z dlouhodobého hlediska. Češi ovšem žijí přítomností, a to je chyba.

Otázka financí (a statutu veřejného činitele atd.) jsou věci, kterým jsem se chtěl zabývat v dalším článku. Ovšem velice děkuji za podnětný komentář!

Tak nejdříve jsem článek nechtěl číst vůbec, myslel jsem že to budou jen kydy atd. Ale docela si to vystihl. Třeba ta literatura ve škole, to je hrozný co musí člověk umět, neřikám, je dobré mít přehled a znát klasiky a podobně, ale nechat lidi propadat protože si pletou dvě tři díla od několika autorů a podobně je podle mě kravina ... Děti by se měli naučit ve školách hlavně to co je k něčemu užitečný a podobně .....

Ještě že už to mám za sebou :).

Odsuzovat šmahem biflování (bichlování?) může jen nebývalý omezenec. Jsou údaje a postupy, které každý člověk s průměrnou inteligencí musí znát - není možné při koupi tří rohlíků si pomáhat kalkulačkou, není možné napsat ...mylí přítely....., není možné nevědět,kdy vznikla samostatná ČSR, není možné nevědět,kdy vládl Karel IV......

[4] Vubec neříkám, že není třeba toto vědět. Ale podotýkám, že to jde i jinak.

[4] Chodím na víceleté gymnázium. Končím čtvrtý ročník. A rozhodně bych neřekl, že vědět, kdy vládl Karel IV. potřebuji. Na co? Možná abych se tím mohl chlubit, ale efektivitu zaměstnance to rozhodně nezlepší ani mi to neusnadní můj další život.

Biflování je totální blbost. Já bych studenty pouze naučil jak informace získávat(práce s médii všeho druhu), vstřebávat (číst, psát a to i v cizích jazycích), zpracovávat(oblasti matematiky, jazyků, základy dalších předmětů), filtrovat a využívat(samostatné dlouhodobé práce; informace si studenti musí získat sami). Věřím, že by se to vešlo do pěti až sedmi let povinné školní docházky, dle výkonu daného studenta. Nikomu bych samozřejmě nebránil, aby se učil pod vedením vyučujícího, jestli bude cítit, že je to pro něj lepší.

Osobně jsem se samostatně za pomoci médií dozvěděl více, než se kdy dozvím ve škole. Předměty jako dějepis, literatura, "výchovy" bych zrušil. Dějepis je pro drtivou většinu na nic, a ještě přímo vybízí k manipulaci studenta vyučujícím. Literatura úplně to samé. A "výchovy" bych odložil na volný čas a chuť studenta.

Vše by mělo být o volbě, myslím si, že v nějakých 14-15 letech si už člověk může uvědomit, co je pro něj dobré. A dle toho, v čem hodlá vynikat, se dovede rozhodnout, co má nastudovat. Vždyť s tím se i dnes počítá, ale ta volba stále chybí. Je to volba ve stylu Národní fronty roku 1948 - žádná opozice, jediná správná volba je prázdný lístek(vida, něco z dějěpisu, ale obešel bych se bez toho). Já jsem si již před 4 roky zvolil v tu chvíli nejlepší možnou volbu, jít na "gympl," je to biflování, ale aspoň to má krapet kvalitu.

**Michal napsal/a:** >>Jsou údaje a postupy, které každý člověk s průměrnou inteligencí musí znát – není možné při koupi tří rohlíků si pomáhat kalkulačkou, není možné napsat …mylí přítely.....,<<

sorry, ale ja z cestiny na zakladni skole mel same 4. Ucitele me to neumeli naucit. Na stredni skole jsem zacal cist sam od sebe knihy ktere me bavily a najednou jsem z testu a diktatu dostaval 1 nebo 2
Takze nejsou to jen poucky, je to o zpusobu jak deti ucit, jak je zaujmout. Zrovna vcera jsem poslouchal v radiu "We don't need no education". Zaver si udelela asi kazdy sam...

je samozřejmě jen přechodný jev, známe to, vše jsme věděli, kritizovali. Nyní je to ještě umocněné. Milí mladí přátelé, diskutovat o tom co se učit a co ne přísluší hlavně lidem zkušeným. Žák či student je většinou příjemce informací, objektem formování. Vzájemná interakce mezi učitelem a žákem je důležitá, avšak vedoucí roli zde musí hrát právě dospělý jako v rodině otec či matka.
Nezapomeňte, že KAŽDÝ VyUČOVACÍ PŘEDMĚT člověka formuje po stránce morální, estetické, tělesné, volní, pracovní atd, atd. Zde nelze diskutovat o tom, co se učit, ale kolik se toho učit. Styděl bych se jít do společnosti a koukat jak Alenka v říši divů, mluví- li se např. o Freudovi, Nietschem, Feuchtwangerovi, Rybovi, Giottovi a podobných veličinách. Nejde však jen o společenskou konverzaci. Člověk se učí pořád, do konce života ze zkušeností, ale i institucionálně /viz Univerzita 3. věku a důchodci neříkají k čemu budou vědomosti potřebovat.../.

[8] všichni zapomínají na jeden fakt. Zde skutečně nejde o to, co se učit, ale **jak** se to učit. To, že vedoucí roli musí hrát dospělý, je myslím jasné všem :)

Ono také ne každý se pohybuje ve společnosti, kde se mluví třeba o Freudovi, Nietschem, Feuchtwangerovi, Rybovi, Giottovi a podobných veličinách. Mnoha lidem stačí vědět, že tito lidé existovaly, čemu se věnovaly, a čím zhruba vynikaly.

Já osobně spíše potkávám lidi, kteří by se styděly jít do společnosti a koukat jako Alenka v říši divů, mluví-li se např. o Michalu Illichovi, Sergey Brinovi a podobných veličinách. Ne každý se pohybuje v takových kruzích, kde by se mluvilo o Freudovi. Je samozřejmě dobré mít základní a hrubý přehled. Pokud se zajímám, zjistím si víc. Pokud se v těchto kruzích (kde se o Freudovi a spol. mluví) objevím, tak rozumně poslouchám znalejší a pak jen přidám své slovo do *pranice* v případné diskusi nad něčím.

Mimochodem, co si takhle povídat o Sergey Brinovi? Nevíte kdo to je? Ale no tak... *taková samozřejmost...* Internet je dnes již společenská samozřejmost (nebo k tomu aspoň směřuje), stejně jako dříve knihy.

Zdá se,že se malinko navážíš do sociálních jistot,ale školství zadarmo ti nevadí?

[10] jsem pro zavedeni školneho na VŠ, popřípadě i na SŠ **s kvalitnim systemem** stipendii pro ty, **kteří je potřebují**. Základní škola je povinná, není důvod, aby bylo placené. To nepodporuji, ale pro školné na VŠ jsem všemi deseti. Pro školné na SŠ taky, ale s jistotou školného pro finančně slabší.

Dobře školné na VŠ proč ne.. Ale SŠ? Proč? I děti z finančně slabších rodin si zaslouží dobré vzdělání. Nesouhlasím s tím. Proč by nadané, chytré a bystré dítě mělo mít horší školu jenom proto, že jeho rodič(e) nemůže platit školné?? Je to blbost..

[12] Ale no tak... než na něco reaguji, tak si nejdříve přečtu pořádně na co reaguji...

*popřípadě i na SŠ s **kvalitnim systemem stipendii** pro ty, kteří je potřebují.*