Navigace:Píšem.cz ⇒ Společnost ⇒ Jak by mohlo vypadat české školství? Díl 6.

Jak by mohlo vypadat české školství? Díl 6.

Po delší době se vracím s dalším dílem seriálu o českém školství. Dnes si to vezmeme i trochu z druhého břehu. Jaká je motivace učitelů být lepší? Je vůbec nějaká motivace? A může studovat skutečně každý?

Další školní rok začal. Mnoho se toho nezměnilo, nebo snad ano? Něco ano – s novým školním rokem se objevili noví učitelé. Není jich mnoho, ale jsou. Není jich mnoho – no právě. Nebo díky bohu?

V všech předchozích dílech tohoto seriálu jsme naše školství kritizovaly. To si ale tak úplně nezaslouží. Naše školství není ideální a má chyby. To ano, ale jinak patří k tomu kvalitnějšímu, co se týká znalostí, které má průměrný absolvent našeho systému. Vyjeďte do zahraničí studovat a uvidíte, jak v oblastech jako je dějepis, matematika a další budete nejspíše vysoce převyšovat místní studenty. To je velké plus a pozitivum našeho školství!

Ovšem doba jde dál, a dnes již nestačí znát vše nazpamět. Je potřeba umět informace hledat a umět pochopit souvislosti. Logika je kámen úrazu mnoha našich studentů.

Koukněte se po českých středních školách, na předměty jako jsou chemie, fyzika či matematika. Jak se jí studenti učí? Nazpaměť. To je špatně, tyto předměty jsou logické – vše na sebe navazuje, a to jak v chemii, tak v matematice či fyzice (de facto aplikované matematice).

Něco se naučí, potom z toho získají dobrou známku a – zapomenou. Vemte si, kdyby se takto učili pořád – naučili by se, kolik je 2+2 a pak to zapomněli. Směšné? Pravdivé. Znalosti? Nula nula nic. Co s tím? Kdo dokáže přinutit studenty, aby se učily logicky, tak, aby jim látka navazovala? Učitel/profesor, ale pouze pokud bude chtít. Pouze, pokud mu na tom bude záležet. Ale co když nezáleží?

Jakou má vlastně profesor motivaci „být lepší“? Je tou motivací plat? To nejspíše ne, učitelský plat (hlavně ze začátku) není nic extra. Takže co je tou motivací? Možná by to měly být samotní studenti. Ideálně se počítá s tím, že učitel předá studentům nějaké znalosti a studenti mu to oplatí tím, že danou látku budou skutečně znát a že se budou k tomu učiteli i patřičně chovat. Takže co by mělo být tou motivací? Dobrý pocit z odvedené práce, to, že ten učitel vidí výsledek svého snažení.

Je ta motivace ale dostačující? Nyní začíná začarovaný kruh. Učitel dovykládá látku – student se jí naučí nazpaměť – získá dobré ohodnocení, učitel je spokojený. Pak se probírá něco dalšího, co navazuje na předchozí látku – tu už ovšem student nezná. Učitel se to dozví, a nevidí výsledek svého snažení. Jeho snažení je zbytečné.

Nyní jsou zde dvě možnosti: buď se s tím učitel smíří a nebo s tím začne něco dělat. Když se s tím učitel smíří, je zle. Studenti v tom budou pokračovat a celé generace studentů, které bude vyučovat ten daný profesor nebudou mít naprosto nic z jeho výkladu. Když s tím začne něco dělat, je to mnohem lepší. Ovšem co s tím má takový učitel dělat? Jak má takový učitel přinutit své studenty, aby se neučily nazpaměť, ale aby se učily souvisle, logicky?

Zde narážíme na něco, na co jsme v našem seriálu ještě nenarazily – je to učitelská příprava. Učitelská příprava je důležitá. Učitel musí vědět jak učit. Člověk, který chce učit, ale nikdo ho nenaučí učit, nikde neuvidí ten správný vzor, se velice lehce může stát obětí svého povolání. Všichni známe takové ty staré, zapšklé učitele, kterým je již všechno jedno…

Učitel by měl být tedy nejen zapálený pro věc, ale také dobře připravený učit. Nemůžeme samozřejmě po učiteli, který začíná učit, aby hned věděl co a jak. Je ovšem třeba zkoušet. Jestli nechápete, co tím myslím, tak si počkejte – napíši vám článek o svém mladém učiteli dějepisu.

Vraťme se ale k motivaci. Jakou má profesor motivaci dobře učit, když před ním je 30člené stádo anonymů, kde přes polovinu lidí jeho výklad – ať je sebelepší – ale absolutně nezajímá? Nebo zajímá, ale jednoduše – pubertální studenti mají na starosti přeci mnohem důležitější věci. Nyní jdeme k další nové věci, se kterou jsme se v seriálu ještě nesetkaly – studovat nemůže každý, protože ne každý na to má.

Dosud jsme předpokládaly, že všichni studenti jsou nadaní. Ne nejsou. Zatím jsme mluvili pouze o těch nadaných. Ne o těch, jenž studium absolutně nezajímá. Začněme mluvit tedy o nich.

Státní maturita – i ta s tím souvisí. Maturity jsou zkoušky na konci studia střední školy. Jak jsem již řekl, tak ne každý má na to studovat. A tak ne každý má na to mít maturitu. Státní maturita je jen snahou snížit úroveň maturity tak, aby ji mohl mít každý. Je hezké, že každý bude vzdělaný, ale k čemu to potom bude? Jakou váhu ta maturita potom bude mít? Ne každý má na to studovat. Někdo holt musí být „dělník“.

Kdyby se ze studia eliminovaly ti studenti, kteří na studium očividně nemají, motivace profesorů by byla vyšší, výdaje na školství by byly nižší při vyšší kvalitě. A maturita by měla nějakou váhu.

Další díly seriálu:

• Další díly seriálu

Devian | 22.10.2008 | Společnost |

Kometáře

Související články

• Jak by mohlo vypadat české školství? Díl 1.
• Jak by mohlo vypadat české školství? Díl 2.
• Jak by mohlo vypadat české školství? Díl 3.
• Jak by mohlo vypadat české školství? Díl 4.
• Jak by mohlo vypadat české školství? Díl 5.